November 2, 2013

Central America Diary: Mexico - long way back

Streda byla silena :-) To co jsme zvladly se da nazvat hrdinstvim. Kdyby jsme na priste vedely do ceho jdeme, tak nevim nevim. Ale jinak se nedalo - vracely jsme se zpatky do Mexika, aby jsme si uzily par poslednich slunecnych dnu. Podzim volal :-)
Predstavte si zrcadlove obracene pismeni 'L' - takovy cestovatelsky manevr jsme s Klarou udelaly behem osmnacti hodin. Namisto slibovane treti odpoledne jsme do Chetumalu dorazily kolem sedme/osme. Cesta zacala v pul osme, kdy nas meli vyzvednout na hostelu. Sedely jsme na snidani, ze pro nas prijdou. Tak to bylo domluveno. Z niceho nic se kolem nas zacali mijet lide se zavazadly smerem k vychodu. Evidentne se venku neco delo. Coz jsme zjistily v zapeti, ze se naklada nas mini van. No proste Los Amigos nebyl nas oblibeny hostel pri tomto cestovani. Snidane dobry, koktejly uz moc ne, ale ceny uchazejici.
Nas minivan byl plny ruzne smesi cestovatelu. Jednim z nich byla korejka, ktera byla rok v Kanada a vydelala si tam na docela silenou cestu kolem sveta. Silenou v tom, ze preskakovala ruzne staty, proste co se ji libilo tam letela a melo to trvat jeden rok. Pak taky brazilec a par australanu, kteri jeli jen do Caye Caulker. Pak taky nemecky par, ktery byl docela dost spatne pripraven na cestovani. Nejenomze cestovali s eurama, ale taky se na nas s Klarou divali chvili jestli jsme myslely i na ne a vymenily pro ne  svoje penize... Pak jsme tam meli take holku, ktera vyrustala v Madridu, narodila se v Guatemale a ted zije v Americe odkd pochazi jeji rodice. Ona a jeji pritel nam hodne pomohli.
Do Mexika jsme tedy jeli zpatky pres Belize a na sever. Po dvou hodinach na ceste jsme byli na guatemalskych hranicich, kde jsme davaly dohromady posledni quetzales na hranicni poplatky. Oficialni poplatek neexistuje, ale imigracni pracovnik si rekne o 20Q pri opousteni zeme coz jeste jde :-) To je jako cena toho dalsiho razitka v pase. Zacinalo byt zase horko. Vraceli jsme se do Karibiku. V Belize City jsme byli o nejake dalsi tri hodiny a meli jsme kratkou prestavku na obcerstveni. Ja jsem si vymenila nejake dolary na dalsi poplatek na hranicich a jeli jsme. K hranicim z Belize City je to do Mexika uz nejake dve hodiny. Takze casove to melo do Chetmalu vyjit na nejakou ctvrtou, ale ... Na prechodu Belize jsme zaplatili oficialnich $15 a pokracovali na mexickou stranu. Tam se na nas urednici domluvili a dost neybiravym zpusobem po nas mafiansky zase chteli zaplatit $25, ze je muzeme zaplatit ted nebo az pri vyjezdu nam rekli, kdyz jsme se nedali. Je to velka pakaz! Pozor na ne a nedejte se. My nastesti meli sebou par spanelsky mluvicich jedincu a byli jsme vetsi skupina, takze jsme nakonec neplatili nic. Dokonce na nase kufry vytahli i psa jestli nevezeme drogy. No proste fraska jako Brno, ktera zabrala minimalne hodinu. S casovym posunem hodinu jsme najednou meli vecer a dorazili do Chetumalu neco kolem seste. Celi uplahoceni. Nas ridic byl nejaky nazlobeny a vyhodil nas na autobusovem nadrazi.
Tam jsme zjistily, ze nejblizsi autobus jede za slabou hodinku, ale nikdo nam neumel rict v kolik hodin budeme v Playa del Carmen. Dorazily jsme tam po jedne hodine rano :-) No proste ta cesta byla mnamka, protoze ten autobus byl nejaky lokalni a zastavoval v kazde ***. Pripadala jsem si jako zase zpatky ve skole a dojizdeni do Ostravy.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...