October 22, 2013

Central America Diary: Caribbean sail - Rio Dulce, Guatemala

Do Rio Dulce jsme prijeli se soumrakem a byli jsme zrali na veceri. Guy nastesti patri mezi skoro mistni, a tak nas vzal do restaurace Sun Dog Cafe, ktera je primo v pristavu jezera Izabal. No cekalo me prekvapeni. Mistni populace se kterou jsem se ten vecer setkala sestavala prevazne z americkych a nemeckych duchodcu, kdy kazdy znal kazdeho. V nadchazejicich chvilich se moje tvrzeni jenom potvrdilo. Vecere byla vyborna. Tenka pizza nebo delikatesni ceasar salat s krupavouckym kuretem, krutonky a domacim dressingem za rozumny peniz. Guatemala se ukazala byt jako nejlevnejsi zeme z navstivenych. Ceny na den se ukazaly postupem casu byt polovicni tem co jsme platili v Mexiku a i o proti Belize to bylo vse levnejsi aspon o tretinu. V ramci setreni a sentimentu jsme ztravili jeste jednu posledni noc na lodi. Rano nas kapitan v nekolika varkach nalozil na svuj clun a vyhodil na molu hostelu, ktery vlastni jeho znami, jmeno bylo Bruno's. Za noc jsme platili 50 quetzales (1USD je asi 8Q), takze za hubicku. Po vyborne snidani jsme se vypravili do viru mesta Rio Dulce na nejake obchuzky... Zajistit zminovane antibiotika pro Robina, obed na vylet a seznamit se z Guatemalou.
Guatemala je nuzna. Co si budeme licit. Nema cenu nic predstirat. Mistni hygienicke podminky a podminky zivota by nesplnovaly kvoty zadne z evropskych zemi. Zemi si ale presto zamilujete! Prave z techto podminek na vas dycha dobrodruzstvi na kazdem rohu, mistni lide jsou dobrosrdecni a radi se s vami daji do reci byt neumi ani slovo anglicky - spanelstina je urednim jazykem Guatemaly. Taky jak jsem jiz zminila je tady levno. Naklady na cestovani jsou prijatelne snad pro vsechny cestovatele (i pro ty co maji hloubeji do kapsy jako my).
Na obed jsme si koupili grilovana kurata a vyrazili na mistni autobus. Pamatujete? V Mexiku jsme jezdili collectivem, v Guatemale se takovym autobusum rika po anglicky 'chicken bus' nebo-li kureci autobus. Jednim z vysvetleni nazvu snad je, ze skutecne jedete nasackovani jako kurata :-) V autobusku pro deset pasazeru nas bylo najednou dvacetpet, nepocitaje ty na strese :-)
Za 15Q jsme se dostali behem pul hodinky do mista nazvaneho El Paraiso, ktere je v okoli zname svymi vodopady. Pri ceste k nim dzungli jsme sli kolem reky kde zeny a deti stale jeste rucne praly pradlo a pribytky tvorili slamene chatrce. No zazitek! Vodopad je schovany asi deset minut cesty a je neuveritelny. Na prvni pohled si reknete, ze je to docela prumerny vodpad. Voda je prijemne chladiva a skryva male rybicky, ktere vas sem tam kousnou, protoze se zivi vasi odumrelou kuzi. Za to voda padajici dolu je neco! Vyvera ze zeme a docela vysokou teplotu. Dovolim si rict, ze primo u pramene ma neco kolem ctyriceti stupnu a je videt i stoupaji para ze zemskeho pramene. Pramen je ukryty v dzungli a kolem nej se rozprostira velice blahodarne bahno, ktere vam na pokozce necha vrstvu oleje a vy se citite jako znovuzrozeni. To vse prosim za smesne vstupne Q10. Takze jsme blbli ve vode, fotili, jedli kuratko a uzivali si novou pokozku po tydni nalozeni v soli :-) Tedy alespon ja. Posledni dva dny uz jsem to nemohla bez poradne sprchy na lodi vydrzet a s Klarou se nam malem zacaly delat dredy.
Vecer nas kapitan prekvapil! Koupil rum a vzal nas na rozlucku na lod :-) Vazne nas mel rad. Dostali jsme ten vecer vyznamenani jako jeho nejlepsi posadka za cela leta co vozi turisty ;-)





















Nas hostel ...


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...