September 16, 2013

Santa Cruz, CA

V pondeli 26. srpna 2013 jsme si v praci vzali volno. Planovali jsme to nejakou dobu a nejeli jsme sami. Kam? Do Santa Cruz v Kalifornii. Jedna se o mesto na pobrezi pacifiku v Kalifornii kde je Matejska pout 365 dni v roce. Primo na pobrezi je znamy 'Board Walk' s mnoha atrakcemi. A prave pondelni odpoledni navsteva je vice nez vyhodna ;-) Kazda atrakce stoji pouze $1!!!
OK, tak jednoduche to toho dne nebylo. Znate me :-) Vyjezd dvou aut od naseho domu v Tiburonu byl naplanovan na 8.30 ani minutu pozdeji. Sraz 8.20! Stejne jsme nakonec vyjeli v 9, ale co uz. Parta deseti se vydala smer mestecko Hollister, CA. Co tam? Dalsi polozka na seznamu - seskok padakem!


Snad to video pujde - prave mam totiz pekne spatny internet...

Ano, tak jsem v Kalifornii skakala padakem. Vse to zacalo uz loni. Ja a Majo jsme si to dali za cil. Majo to loni dokazal a ja loni vzala neco smenu misto toho, aby mohli jet s Vlastou a Scottem skakat padakem. Letos jsem brouzdala pri hledani co v Mendocinu po slevovych portalech a nasla seskok i s DVD za $99 v nejakem meste Hollister, CA (ano je to stejne jmeno jako ta znacka). Slovo dalo slovo, mapa dala mapu a my vedeli s Majem, ze to muzeme skombinovat prave se Santa Cruz, CA (je to 80 km cca). Postupem casu se zacali nabalovat lidi. Puvodne jsem to rezervovala pro pet a skakalo nas osm z deseti :-) No povedeny vylet to byl.
Cesta z Tiburonu zacala v devet a nez jsme se prodrali na jih San Franciskem a hlavni spickou uz jsme meli skluz. Skok byl domluven na jedenact. Byla to preci jenom dvoou hodinova cesta. Tak jsem tam po ceste zavolala a moc mila pani mi rekla, ze zpozdeni nevadi - letadlo na nas pocka :D No v mnohych by se krve nedorezal pri tech slovech. Nez jsme vyjizdeli byl to takovy blby pocit ... Opet o tom doma nikdo nesmel vedet :-) Mam nechat po sobe nejaky dopis nebo nemam? Nakonec dostala Vlasta vsechny mozne instrukce a myslim si, ze v nestastnem pripade by po osmi nebozticich byla slusne zaopatrenou prave dostudovanou inzenyrkou :D
Dorazili jsme kolem pul dvanacte za krasneho slunneho pocasi bez mracku. V seskokovem centru to slo jako po masle. Maji tam z toho vylozene business a jedou jedno letadlo za druhym. Tedy oni maji jenom jedno mensi letadlo pro osm skakajicich a osm instruktoru. Takze se jede na varky. Prvni jsme vyplnovali papiry. Pri tom jsme zjistili, ze budeme padat z asi cca 2 km, coz znamena 10 az 15 sekund volneho padu. Pokud bychom chteli skakat minutu volnym padem, znamenalo by to 4,5 km a $80 navic. Kluci do toho sli ihned a my tri holky jsme se nechaly nakonec taky vyhecovat. Byla to nejlepsi koupe! Ty 2 km by nebyly nic.
Jako jedina jsem skakala s zenou. Vsichni ostatni meli chlapy. Coz u me po pravde v prvnim okamziku vzbudilo vlnu nevole. Preci jenom bych se bezpecneji citila s chlapem. Ale pak jsem si rekla, ze my zeny jsme preci jenom peclivejsi a treba to nebude na skodu. Moje instruktorka Jennifer byla tak o minimalne hlavu mensi jako ja. Presto prijemna. Splnila mi moje prani a ja mohla skocit zady napred, aneb videt letadlo, ktere opoustim spise nez prazdno prede mnou. A takovy byl tedy muj seskok - nechala jsem se 'vycucnout' z letadla a pri pohledu na letadlo odletajici a mou bytost ve vzduchu jsem si v prvnim momentu rekla 'Co jsi to k**** provedla!' :D A pak jsem se otocila a divala se na tu nadheru podemnou. Diky umisteni centra jsem nadherne videla Pacifik na jedne strane a pohori na druhe. Moje druha myslenka tedy byla 'Boze mas to, ale stesti zit na tak nadhernem miste'. A ta mi vydrzela celych sedesat sekund. Zadny prublesk meho zivota se nekonal. Zadna smrt na krajicku (aspon do te doby ;-).
Pri dopadu na zem jsme se vsichni shodli, ze klidne pujdeme znovu. Byla to nadhera a vrele doporucuji!!! Klara s Vercou nas dole cekaly a fotily. Nasledoval hlad. Takze jsme se konecne vydali smer Santa Cruz, CA. Po ceste jsme se trosku navzajem ztratili, ale presto jsme se nasli.
Vsichni uz poradne vyhladli jsme zamirili po Board walku do restaurace s rybami a morskymi plody. Byli jsme poradne rozpolceni a prehladli, a tak kazda restaurace vypadala lakave. Nakonec jsme meli stul a salonek jenom pro nas a objednali jsme si tolik jidla, ze jsme pak jenom odfukavali a zapijeli to drinky. Ucet za $500 sel rozdeli jenom rovnym dilem. Takze o dalsi pamatku mam postarano. Bylo to moooc hezke.
Pak uz jenom par margarit na happy hour po ceste k atrakcim a chvilicka polezenicka na plazi pri zapadu slunce. Jakmile se setmelo, tak jsme vzali kolotoce utokem a to uz jsem tu smrt mela v ocich. Nesnasim horske drahy, ale pro srandu s partou proc ne za ten $1 :-)
Puvodne jsme to meli mit vylet na 2 dny. Ja se rozhodla druhy den ztravit ucenim a ostatni museli do prace nebo nechteli zustavat sami, takze jsme sepozde vecer zase vsichni vratili do bezpeci Tiburonu :-)
Vsichni jeste s usmevem podepisuji papiry

Seznam nas co skakali

A nase statecna osmicka :-)

Muj dopad

Ja a Gertie jsme po sobe pokrikovaly, ze chceme okamzite jeste jednou

Vlasy rozevlate, ale jsme stastni

My mame hlad

Mistni zviratka na dosah ruky
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...