September 19, 2013

Final moments of California style

Celou dobu jsem si myslela, ze letim domu v pondeli. Tedy 1. zari to bylo jiste, ale mela jsem podvedome zakodovano 'pondeli' je ten den. Tyden napred jsem mrkla do kalendare a zjistila, ze je to nedele. Dvacetctyri hodin, ktere mi udelaly caru pres rozpocet. Do knihy na dovolene jsem se zapsala, ze mym poslednim pracovnim dnem bude sobota. Posledni Arriba deck rikala jsem si a v nedeli se nabalim a v pondeli na SFO mezinarodni letiste. Veci se vsak udavaly svym tempem.
V praci me naplanovali tedy na posledni sobotu a patek jsem mela dlouhou smenu. Ta mi nevadila - chtela jsem si to jeste 'uzit/vychutnat'. Ono nekteri se nad tim pousmeji, protoze co je na uzivani blazince a neprijemnych hostu, ale rozumejte, ze uz to treba nikdy nemusim zazit.
V patek rano jsem mela hned nekolik ukolu. Prvni z nich byl vratit nejake nepovedene balicky s nakupy na postu, pak nechat vystavit sek s poslednim najmem, respektive najmy za oba byty. Jeste ke vsemu nam zacali zpetne uctovat vodu, a tak jsme museli vsichni priplacet na posledni chvili do spolecne kasy. Do Tiburonu jsem se po trech mesicich svezla autobusem. Vazne jsem to i s tema vsema party a blbostma co jsme tropili zvladl jezdit celou dobu na kole :-)
Jela jsem tedy asi o dve hodiny drive, at to jeste vsechno stihnu a dam si i obed v restauraci jako posledni tecku. Posta a banka byly hned. V restauraci zacalo byt kolem jedne rusno a ja to pozorovala z povzdali. Klara byla dopoledne na vylete a prisla do prace trosicku pozdejs. Uz to vypadalo, ze se budu prevlikat drive, ale nakonec jsem se naposledy prihlasila do systemu ve dve. Pred tim jsem, ale sla jeste za manazerem, ze uz v sobotu neprijdu... Ze zacatku to nebral moc dobre, ale pak bylo vse ok. Jako clovek je totiz splachovaci.
Odpoledni smena byla pohodicka a venku svitilo na rozloucenou slunicko. Byl posledni patek v mesici srpnu, coz znamena dve veci. Nadchazejici vikend byl vikend pred statnim svatkem, ktery se v USA slavi prvni pondeli v zari, tzv. Labour day (neco jako svatek prace). A druhou veci je Friday on Main Street, aneb rodinne odpoledne, kdy se vytahnou stoly na hlavni ulici v Tiburonu a restaurace prodavaji poulicni jidlo. Co z toho vyplyva? Z toho prvniho, ze bylo dost rusno. Vsude sami lidi. Z toho druheho, ze to bude blazinec a ze nekdo musi jit obsluhovat ven. Chapejte. Dva roky jsem o Friday on Main Street pouze slysela. Vzdy jsem obsluhovala v hlavni jidelne a ted na posledni smenu me hodili (na schval) ven. No co uz. Naposledy. Takze jsem pobihala mezi restauraci a ulici s objednavkama skoro tri hodiny. Manazer, ktery tam byl s nami se nastesti rozhodl skoncit o pul hodiny drive, a tak jsme zacali uklizet s pozdechem. Byli jsme na to tri. Dostala jsem i pet minut si projit vsechny stanky a neco ochutnat. Co jsem poprade udelala? Sla jsem do Servina a dala si margaritu :-) Vazne byla potreba, protoze mit otevrenych 30 uctu v systemu a nepoplest objednavky chce dost sil. Do toho vseho prodavat pivo, ktere se musi platit pouze v hotovosti. Zbyval uz jen uklid, tak jsem si to mohla dovolit. Uklidili jsme vse co jsme meli a ja jsem zjistila, ze ostatni v restauraci uz take konci. Takze jsme na naplanovanou rozluckovou party mohli vyrazit v podstate spolecne a nemuseli jsme na nikoho cekat.
Pri skladani uctu za mnou zacali chodit kolegove a davat mi obalky ... Docela jsem nechapala ze zacatku co se deje. Uz na zacatku smeny jsem se zacala lezerne loucit se vsema. Byla to skutecne posledni smena a zamestnanci se casto meni bez rozlouceni, kdyz jdou domu, tak jsem to musela chytit 'za tepla'. No, ale oni si na me vymysleli specialitku. Dali dohromady celkem 11 prani (presne mnozstvi jsem se dopocitala az na konci), ktere jsem puvodne mela nachazet ruzne po restauraci, ale diky memu angazma navenku mi je predavali nahodne osobne. Kazdy mi napsal vzkaz :-) Kazdy dostal objeti :-) Bylo to moc mile!!! A moc za to vsem dekuji. Vsechny jsou v bezpeci domova a urcite si je necham na pamatku.
Jeste jsem toho vecera dostala jeden darek ... obri creme brulee v Servinu - nejlepsi jake jsem kdy jedla :-) Ted necham mluvit fotky za zbytek udalosti ...



























Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...